Jaké jazyky se učí na vaší škole?
Co dělá vaše škola pro ekologii?
Odkud pocházejí tví spolužáci?
Welche Fremdsprachen lernt man in eurer Schule?
Was macht eure Schule fűr Ökologie?
Woher kommen deine Mitschűler?
What languages can you study at your school?
What does your school do for ecology?
Where are your classmates from?
Na naší škole se učíme anglicky a německy.
Sbíráme starý papír, baterie, drobné elektro, mobilní telefony, atd.
Moji spolužáci pocházejí z různých koutů světa.
In unserer Schule lernen wir Englisch und Deutsch.
Wir sammeln altes Papier, Batterien, kleine Elektrogeräte, Handys, usw.
Meine Mitschűler kommen aus verschiedenen Ecken der Welt.
At our school we study English and German.
We collect old paper, batteries, small appliances, cellphones, etc.
My classmates come from different parts of the world.
Zpráva o splnění úkolů
Téma 3: Analýza zranitelnosti
Úkol splníte odpovězením na otázky přímo tady v závěrečné zprávě.
1. S kým jste si v rámci tohoto úkolu povídali? Byl to některý z prarodičů nebo někdo úplně cizí? Byla daná osoba sdílná? Co nového vám zkušenost s tímto úkolem přinesla? (zaznamenejte krátkou odpověď každého člena týmu)
Povídali jsme si s panem Josefem z Domova pro seniory v Krásném Březně, který je kousek od naší školy. Rozhovor jsme domlouvali s vedením DPS, protože jsme museli najít vhodný termín a paní sociální pracovnice potřebovala pro rozhovor zařídit volnou místnost u nich v domově. Na předem připravené otázky pan Josef odpovídal velmi obsáhle, dozvěděli jsme se mnoho podrobností ze života v záplavové oblasti – to můžete posoudit ve videu na našem Youtube kanále (). Ověřili jsme si, že jakkoliv si člověk rozhovor plánuje, nakonec všechno dopadne zcela jinak. ?
Během vánočních prázdnin svého dědečka vyzpovídal Matouš, se svou babičkou si povídala Saša a Aneta hovořila se svou tetou. Jejich vzpomínky přikládáme zvlášť do přílohy.
2. Zde za každého člena týmu vložte buď odkaz na vystřižený kousek videa (max. 3 minuty) s informací, která vám přišla nejdůležitější nebo vás nejvíc zaujala nebo sepište pár shrnujících vět s nejdůležitějšími poznatky. (Odkaz na video také můžete doplnit krátkým komentářem).
Video s rozhovorem s panem Josefem najdete na našem Youtube kanále –
https://www.youtube.com/watch?v=0MZvKWhUP_Y&feature=youtu.be
Celé rozhovory dětí se svými příbuznými jsou v samostatném dokumentu.
Pár vět z každého rozhovoru:
Matouš: Sněhu bylo každý rok velká spousta. Děda nezažil Vánoce beze sněhu (Až na ty poslední).
Když bylo opravdu hodně sněhu, tak policajt svolával k úklidu – pracovní povinnost a každý šel bez řečí odklízet sníh.
Když ho bylo moc i na silnicích, vytáhl se dřevěný pluh a zapřáhl se 1-2 páry koní.
Saša: Jezdila jsi jako malá lyžovat? Nejezdila jsem, protože jsme měli málo peněz.
Měli jste více sněhu než my? Ano určitě.
Jak jste slavili Vánoce? Slavili jsme je stejně, akorát bylo míň dárků.
Aneta: Na jaře zase tání sněhu rozvodnilo řeku Labe. Vaňovská zdymadla korigovala hladinu vody a průtok v Ústí nad Labem, Děčíně a dále do Německa. Na zdymadly plul ledoborec, který měl za úkol rozbíjet ledové kry. Ty potom neucpávaly hladinu Labe a hlavně byl volný průtok přes zdymadla.
3. Probírali jste v týmu, jaké informace kdo zjistil? Objevila se třeba nějaká vzpomínka nebo poznatek ve více vyprávěních různých lidí? Pokud jste na něco takového narazili, napište to sem.
Pamětníci jsou různého věku a bydlí v různých Ústeckého kraje. Vzpomínky mají rozdílné, na čem se však shodli je to, že nepamatují dětství bez sněhu. Je nám to moc líto (Anežčatům), že za sněhem musíme na hory nebo do Alp.
Nejvíce však děti zaujal fakt, že existovaly uhelné prázdniny – závidí Anetině tetě (připsala paní učitelka ?).
Pro splnění úkolu nám pošlete fotografii nebo sken matice – „semaforu“ se zaznamenanými jevy. Pokud jste se rozhodli jako bonusový úkol vyplnit i zbývající dva jevy, udělejte vše v jednom grafu.
Poté zde odpovězte na pár otázek:
1. Jak vám vyplňování šlo? Jak moc pro vás bylo snadné nebo obtížné analýzu udělat? Co bylo nejtěžší?
Vyplnili jsme všech šest kategorií analýzy, dlouho jsme diskutovali nad jednotlivými parametry (třeba u zemědělství to bylo dost obtížné, protože u nás na Ústecku je zorané pole spíš výjimečné). Informace jsme čerpali z povodňových plánů, povídali jsme si s paní Martínkovou z magistrátu a kvůli hasičskému výcviku jsme kontaktovali i místní dobrovolné hasiče. Dohromady jsme dostali spoustu informací, ze kterých jsme pak společnými silami sestavili tabulku analýzy. Při postupném vyhodnocování jsme narazili na dva problémy: překrytí dvou kategorií v matici (to jsme vyřešili hlavně na nástěnce drobným rozestupem, aby byla matice čitelná) a chybným zobrazením výsledků v matici (to musel upravit pan učitel, pak už to bylo v pořádku). Analýza nám dala docela zabrat, protože jsme dosud nic podobného nedělali. Analýza viz. samostatný dokument. |
2. Doporučovali jsme vám, abyste se při vyplňování obrátili na odborníky, kteří vám pomohou zodpovědět některé otázky. Udělali jste tak? Na koho jste se obrátili a jak jste od nich informace získali? Zde se můžete rozepsat, ať můžeme posoudit, jak do hloubky jste analýzu promýšleli.
Odkazy v tabulkách analýzy nám poskytly základní přehled, ale pro další detaily jsme museli sáhnout do povodňového plánu města Ústí nad Labem (http://www.usti-nad-labem.cz/dpp/web_554804/index.html), detaily jsme pak ladili s paní Martínkovou z magistrátu, panem Hroudou ze spolku Váš Střekov a vycházeli jsme také z informací od hasičů (místní dobrovolná jednotka).
|
3. Co říkáte na výsledek analýzy? Tušili jste, jaké slabé stránky může území ve vašem okolí mít? Co nového jste zjistili? Co vás nejvíc překvapilo?
Vzhledem ke zkušenostem s povodněmi nám bylo jasné, že právě záplavy budou pro nás nejkritičtější. Od nich se odvíjejí přívalové povodně. Další kategorie se u nás projevují s nižším rizikem, ale ani tak je nelze brát na lehkou váhu. Celou analýzou se táhne hodnocení střední hrozba, měli bychom u některých do budoucna uvažovat o zmírnění následků a usilovat o zlepšení prevence. |
Do systému Odevzdávárny nahrajte fotky nástěnky, prezentaci, video, fotky z akce pro spolužáky, printscreen sdíleného příspěvku na facebooku nebo nám zde vložte odkaz na vaše stránky – cokoliv, co budete k tomuto úkolu mít.
Jaké způsoby rozšíření informací mezi spolužáky a další jste se rozhodli využít? Proč jste zvolili zrovna tyto? (pokud máte nějaký odkaz k tomuto úkolu, vložte nám ho zde, klidně i opětovně)
Vyrobili jsme tradiční nástěnku s výslednou maticí, ke každé kategorii jsme přidali popis rizika pro Ústecko, resp. konkrétně Krásné Březno.
Hlášením do rozhlasu, jsme seznámili žáky s faktem, že klimatickou změnu již nelze zastavit. Po zhlédnutí videa Adaptace na změnu klimatu – je čas se rozhodnout nás napadlo nakreslit dva podobné obrázky – 1. obrázek: krajina správně adaptovaná na klimatickou změnu -> oddálení zvýšení o další stupeň celsia a 2. obrázek: krajina pod silným antropogenním vlivem bez jakéhokoliv omezení.
Žáky 1. stupně seznámí s klimatickou změnou třídní učitelé a děti zkusí najít deset rozdílů a žáci 2. stupně to zkusí za drobnou úplatu (jedničku do přírodopisu nebo zeměpisu) samy. Po týdnu to s každou třídou rozebere paní učitelka na přírodopise nebo pan učitel na zeměpise.
Obrázky se zadáním + řešení + fotky + hlášení do rozhlasu – viz. samostatný dokument.
Rozhovor s pamětníkem je zveřejněn na našem Youtube kanálu.
Video o Labi a povodních je na Youtube také.
Nahrávám data...
Seznam přijatých dětí do 1. třídy 2024/2025 naleznete zde.
Copyright © 1997 - 2024 | ZŠ Anežky České &   Vitalex Computers s.r.o. - Tvorba školních webů
Prohlášení o přístupnosti | CookiesStruktura informací na stránkách byla vytvořena podle specifikace W3C HTML 5 a vizuálně naformátována kaskádovými styly (CSS 3) – vzhled stránek a jejich funkčnost jsou podřízeny možnostem handicapovaných uživatelů. Dodržení výše zmíněných norem by mělo zajistit správné zobrazení obsahu stránek ve většině používaných prohlížečů a na většině zobrazovacích zařízení.
Tyto webové stránky jsou částečně v souladu s EN 301 549 V2 1.2 a standardem WCAG 2.1 z důvodu nedostatečně přístupného obsahu anebo výjimek uvedených níže.
Na internetových stránkách jsou informace nabízeny i v podobě dokumentů formátu DOC, DOCX, XLS, XLSX a PDF, a to zejména z důvodů, že obsahují typografické prvky a formátování, které webový formát HTML nepodporuje, nebo jsou příliš velké, proto pak doporučujeme jejich stažení. Formáty DOC a PDF jsou také vhodnější pro tisk. K prohlížení těchto dokumentů je možné zdarma stáhnout Word Viewer a Acrobat Reader. V některých webových prohlížečích je integrována aplikace, jež slouží k prohlížení výše uvedených formátů dokumentů.
Redakční systém Univers CMS může při zpracování testu k „Prohlášení o přístupnosti“ vykazovat jisté chybové hlášky typu „Použití atributů ´alt´ na ´img´ elementech.
Základní škola Ústí nad Labem Anežky České má za cíl, aby jím spravované internetové stránky byly přístupné všem jejím uživatelům a to na základě principů přístupnosti (vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a stabilita). Kontakt je:
Základní škola Ústí nad Labem Anežky České
Anežky České 702/17
400 07 Ústí nad Labem
telefon: 475 500 032
e-mail: sekretariat@zsanceske-ul.cz
V případě, že Vám nebyla poskytnuta odpověď nebo poskytnutá odpověď je neadekvátní či neuspokojivá v souvislosti s Vaší žádostí či oznámením ohledně přístupnosti internetových stránek nebo webové aplikace, kontaktujte příslušný orgán pro prosazování práva:
Ministerstvo vnitra
odbor eGovernmentu
náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
e-mail: pristupnost@mvcr.cz
Pro vypracování prohlášení byl použit zákon č. 99/2019 Sb. a metodický pokyn MVČR k tomuto zákonu, normy EN 301 549 V2 1.2 a mezinárodně uznávaný standard Web Content Accessibility Guidelines – WCAG 2.1.