Kotva
Zřizovatel

Zřizovatelem příspěvkové organizace je Statutární město Ústí nad Labem

 

Doučování žáků škol

Podpora rovných příležitostí

Odkazy

 

 

 

 

 

 

Bezplatná příprava cizinců

Mapa webu

CO2 liga 2016-17

Vloženo: 30.5.2017 | Autor: Administrátor | Zobrazeno: 998x | Upraveno: 30.5.2017 | Upravil: Strizkova

celorepubliková školní soutěž na téma změny klimatu

náš tým se jmenuje ANEŽČATA:

ALEXANDRA MALOVCOVÁ, ANETA ROUSOVÁ, KRISTÝNA PAJDIAKOVÁ, DANIEL ŠTOČEK, MATYÁŠ JAVŮREK, MATOUŠ MÁLEK

 

1. ÚKOL

Až se bude psát rok 2040...

Naše civilizace se rozvinula v poledové době, v holocénu, který byl obdobím relativně stabilního klimatu. Toto klima umožnilo rozvoj zemědělství, vznik měst a růst zalidnění úrodných oblastí. Nástup průmyslové revoluce spojený se spalováním fosilních paliv však způsobil změnu složení ovzduší, v němž vlivem lidské činnosti neobyčejně narůstají koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. To vede ke globálním změnám klimatu a s nimi spojenému oteplování.

Teplota většiny arktických oblastí roste rychleji. Klesá tedy teplotní rozdíl mezi tropy a Arktidou a mění se proudění tímto rozdílem vyvolávané. Tlakové níže, přinášející do Evropy vláhu z Atlantiku, se posouvají k severu, zejména v letním období, což přináší sucha do Středomoří i do střední Evropy.

Pro české území přinese budoucnost sice vyšší zimní srážky - ale dešťové místo sněhových, nevytvářející zásobu vláhy pro vegetační období. Snížení srážek v létě, spolu s vyššími teplotami, zmenšenou oblačností, a tedy větším výparem bude znamenat sucha v horkých měsících, s vážnými dopady na zemědělství, lesnictví, zásobování vodou i na čistotu vod.

  1. ČR můžeme očekávat i větší extrémy – sucha, povodně a záplavy, vichřice, vedra. Právě extrémní situace přinášejí největší následky zdravotní, změny ekosystémů, škody na majetku.

Pojďme si v CO2 lize vyzkoušet již nyní, jak se nám (asi) bude žít v roce 2040. Co bude jinak, na co se máme připravit a co můžeme udělat abychom následky zmírnili?

 

Zpráva o splnění úkolů
Téma 1: Úvod do klimatické změny

Úkol 1 – Teorie – jak to vlastně je?
Při sledování videí jste si měli dělat poznámky. Nyní nám každý z vás sdělte, co jste si zapsali (nemusíte uvádět svá jména). Má-li náhodou více členů týmu stejnou poznámku, stačí k ní napsat např. „2x“ 
1. Co pro vás bylo při sledování videí nové? Co jste dosud nevěděli? (zapište odpovědi všech členů týmu)
snižuje se hladina podzemních vod, od roku 1880 se teplota zvedla o 1 stupeň celsia, 
tání permafrostu (nevěděli jsme, co je permafrost) 4x
Netušili jsme, že mezi S. Amerikou a Grónskem ledové kry způsobují přerozdělení srážek v USA (východní část jich dostává více a v západní chybí)
Že se deštné pralesy promění v savany 3x
Úplná novinka pro nás byla, že mezi skleníkové plyny patří vodní pára, metan a oxid dusný. 
Také jsme nevěděli, že skleníkový jev je přirozený děj v přírodě, a že bez něj by tu byla teplota               -80 kelvinů. Za tuto informaci moc děkujeme - jsme zase o něco chytřejší.

 

2. Co vás ve videích překvapilo? (zapište odpovědi všech členů týmu):

Věděli jsme, že v Africe vyhnal hladomor mnoho lidí, ale netušili jsme, že jich je tolika (miliony). 
Překvapilo nás, že ve VB a USA jsou tak časté sněhové bouře.
Jak mohou tát kilometry tlusté ledovcové příkrovy? - to je fakt hrozné
Fakt do roku 2030 bude zničeno až 60% korálových útesů? Nechce se nám tomu věřit.
Opravdu stoupne voda světových oceánů o metr? - velké překvapení a zároveň zděšení
Opravdu existují domy, ve kterých se nemusí topit? To nás překvapilo a neumíme si to představit.

 


3. S čím nesouhlasíte anebo o čem potřebujete více informací, abyste si mohli udělat svůj názor? (bylo-li tam takové místo) (zapište odpovědi všech členů týmu):

Nechce se nám věřit, že 30% rostlinných a 30% živočišných druhů hrozí vyhynutí. Chtěli bychom více informací (možná konkrétní duhy zvířat a rostlin)
Možná více informací o zvyšující se teplotě ovzduší na Zemi, zdá se nám, že půl kelvina je málo, na tak drastické změny v ekosystémech. 
Nesouhlasíme s tím, že stoupání hladiny moří už nelze zastavit. - přejeme si, aby to nebyla pravda.
Nesouhlasíme s tím, že se budou přemnožovat parazité (komáři a klíšťata).
Proč teplota Arktidy roste třikrát rychleji než na ostatních kontinentech? Chtěli bychom se o tom více dozvědět.

Diskutovali jste ve vašem týmu, sdělovali jste si vaše poznatky, sdíleli jste myšlenky? Hledali jste, jak klimatická změna ovlivní vaše životy, jak se můžete přizpůsobit a jaké přináší i příležitosti? Jaký máte pocit z této diskuse? Jak probíhala? Napište
Do CO2ligy nás chodí šest. Videa jsme zhlédli na kroužku CO2 ligy. Pak jsme si videa rozdělili do skupin po dvou. Doma jsme se na videa podívali ještě jednou (i 5x) a zapisovali jsme si poznatky. S těmi jsme přišli do školy na kroužek a sdíleli jsme je. Pak z toho vyplynul nápad udělat nástěnku se záchrannými kruhy (3. video), s balonky (2.video) a vysvětlit klimatickou změnu (skleníkový jev – 1.a 2.video). 
Výtvarně jsme ztvárnili na nástěnku dvě děti, které s otevřenými ústy hledí na důsledky lidské činnosti v přírodě. 
Do záchranných kruhů jsme umístili poznatky, které by planetu mohli ještě zachránit či zmírnit dopady. Samozřejmě jen tehdy, pokud se smyšlení většiny lidí změní. 
Všechna videa pro nás měla velký přínos.

Úkol 2 – Příběhy lidí roku 2040
Své příběhy zkopírujte buď sem jeden za druhý anebo je vložte jako soubor (pdf, doc, atd.) přímo do Odevzdárny..
Odpovězte: Jak probíhalo plnění tohoto úkolu? Jak jste vymýšleli osudy jednotlivých postav? Kdo pak psal konkrétní příběhy? Zajímá nás postup plnění tohoto úkolu (co nejpodrobněji).
Nejdříve jsme si přečetli všechny příběhy lidí z ciziny. Pak jsme o tom vedli diskuzi a přemýšleli o tom, kterého člověka si vybereme, zda to bude důchodce, žák ZŠ nebo někdo úplně jiný. 
Zase jsme se rozdělili do třech skupin po dvou a snažili se nalézt člověka, kterého se změny dotknou nejvíce.
Nakonec se jedna skupina rozhodla pro důchodce, druhá skupina psala o sportovci a třetí se vžila do role žáka ZŠ. 
Příběhy se rodily velmi pomalu, pořád se dost dobře nedokážeme vžít (představit si) jaké ty klimatické změny budou mít dopad na nás, obyčejné smrtelníky. 
Poprosili jsme paní učitelku na ČJ, aby zadala toto téma i jako slohovou práci. Všichni naši spolužáci zhlédli všechna videa a pak se také pustili do vymýšlení příběhů. Takže nakonec příběhů na škole máme dost.


Úkol 3 - Seznamte své spolužáky s výsledky
Do systému Odevzdávárny nahrajte fotky vaší nástěnky. Jednak vzdálený pohled na celou nástěnku a jednak bližší pohled na jednotlivé informace, které jste na nástěnku dali.
Vaše seznamování spolužáků s tématem zdokumentujte dle možností a zvoleného způsobu. Pošlete nám materiály, které máte – např. pozvánku ne besedu, fotky z besedy, vaši ppt prezentaci, ofocené obrázky apod.
Poté zde odpovězte na pár otázek:
Jak probíhalo tvoření nástěnky? Kdo nástěnku vytvářel? Kdo sháněl informace, kdo fotky? Kam jste nástěnku umístili? Proč? Kolik vašich spolužáků (odhadem) nástěnku uvidí při běžném provozu školy?
Na nástěnku jsme umístili dva človíčky, kteří hledí na důsledky klimatických změn a myslí si, že s tím nemohou nic dělat. Doprostřed nástěnky jsme umístili velký balón, na kterém jsme se pokusili vysvětlit skleníkový jev. A na horní část nástěnky jsme umístili záchranné kruhy, ve kterých jsou poznatky o způsobech chování lidí, které by vedly ne k záchraně, ale ke zmírnění důsledků našeho dlouhodobého chování. Nástěnku jsme tvořili všichni (šest členů). 
Nástěnku jsme vyvěsili na druhém stupni hned u schodů. Kolem nástěnky denně projde spousty dětí (prakticky všechny děti druhého stupně cca. 270 dětí). Bohužel nástěnky jsme nemohli umístit do vestibulu školy (nikam se nevejdou).

 


Jak probíhalo seznamování spolužáků s tématem klimatické změny? Kolik tříd /žáků jste oslovili? Jakou formu jste zvolili? Kdo co zajišťoval? Jaké byly ohlasy? Jak jste byly spokojení vy? Jakou novou zkušenost vám to přineslo?
Dlouho jsme přemýšleli, jak bychom co nejvíce dětí seznámili s problematikou klimatických změn (mimochodem nás tato problematika, o které jsme před touto soutěží věděli hodně málo docela začala zajímat). Rozhodli jsme se pro natočení videa. Video pustí paní učitelky v hodinách prvouky všem dětem na prvním stupni a na druhém stupni ho pustí p.u. při hodinách přírodopisu. Také se chystáme promluvit si při hodině přírodopisu s našimi spolužáky ze třídy (p.u. nám slíbila, že poslední předvánoční hodinu nám věnuje). Víme, že to nestihneme v termínu, ale moc se na to těšíme. 
U natáčení videa jsme zažili i velkou legraci. Video i foto z prvního úkolu umístíme na webové stránky školy. Tudíž i rodiče mají možnost se informace dozvědět.

Nepovinné úkoly
Stihli jste udělat ještě něco navíc? Sdělte nám to. Rádi si poslechneme všechno o vaší činnosti. A rádi vám udělíme další body.
Ještě jako bonus jsme natočili medailonky o členech CO2 ligy. 
Všechny informace postupně vložíme i na webové stránky školy. (Jsme odkázáni na koordinátora ICT, který jako jediný může vkládat na webové stránky školy).
Ještě chystáme třetí nástěnku – byl u nás fotograf, který fotil děti do vánočních kalendářů. Tak nás napadlo, že by nás vyfotil jako skupinku. Povedlo se a fotografie bude do 20.prosince. Na nástěnce budou informace o soutěži CO2ligy a ten náš vyfotografovaný tým. Tak všichni naši spolužáci budou vědět, kdo je v týmu CO2ligy a o čem soutěž vlastně je.

 

Téma: Jídlo

Až se bude psát rok 2040……jak to budeme mít asi s jídlem?

Zemědělství v České republice a v celé střední Evropě se bude pravděpodobně potýkat s nedostatkem vláhy v půdě. Bude přibývat let s velmi nepříznivým průběhem počasí, kdy dlouhá období bez  deště vystřídají prudké srážky, které ale z krajiny rychle odtečou a v půdě se nezadrží. Zemědělcům bude chybět pravidelný mírný „zahradnický“ déšť. Rostoucí teploty a časté vlny veder způsobí, že voda z půdy se bude více vypařovat a tím se sucho ještě zhorší.

V některých zemědělských oblastech, kde je zemědělská produkce závislá na vodě, která v půdě zůstává po roztátí sněhu, se situace zhorší tím, že mnohem častěji budou mít i zimní srážky podobu deště, nikoli sněhu.

Naše zemědělství bude muset s takovými podmínkami počítat – pěstovat se budou plodiny s nižšími nároky na vodu a vyšší odolností k vodnímu a tepelnému stresu. Už nyní i v přírodě dochází k posunu vegetačních stupňů z nížin do hor a z jihu na sever, což k nám přivádí nové teplomilné živočichy a rostliny.

Budeme měnit nejen osevní a pěstební postupy, ale i využívat nové zemědělské technologie. Z „velkých“ opatření, která se pro udržení úrody budou muset učinit,  můžeme jmenovat např. nutnost protierozních opatření, aby z polí při prudkých deštích neodtékala ornice nebo budování moderních a úsporných závlahových systémů.

Možná se vám zdá, že tato opatření se vás, mladých, v současné době netýkají, že v této oblasti stejně nemůžete nic podniknout. Není to ale pravda, existuje několik opatřeních, kterými můžeme přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, zmírnit tak následky změn klimatu a ještě udělat něco pro naše zdraví.

Proto jsme pro vás do následujících úkolů vybrali opatření, ke kterým musíme směřovat: zvýšit zásobování místními potravinami, snížit plýtvání jídlem a snížit spotřebu masa a živočišných produktů. Neboť to, co jíme, velmi úzce souvisí se změnou klimatu.

Problém roku 2040:

  • Zemědělství zaznamená velké změny. Budeme muset pěstovat jiné, k suchu odolnější plodiny, používat jiné technologie a postupy.
  • V souvislosti se snižováním emisí CO2 z dopravy bude kladen větší důraz na zásobování místními potravinami a na využívání sezónních plodin.
  • Snížení závislosti na dovozu potravin bude hrát hlavní roli při zvýšení potravinové bezpečnosti (zjednodušeně řečeno: abychom měli co jíst, bude lépe se spoléhat sami na sebe než na dodávky z cizích zemí).
  • Kvůli emisím skleníkového plynu metanu, který vzniká při chovu dobytka, lidé určitě musí přehodnotit svoji nadměrnou spotřebu masa. Produkce  masa je navíc v současné době  velmi nákladná a závislá na dovozu sóji z Jižní Ameriky, kde je její  pěstování na půdách po vykácených pralesích naprosto neudržitelné.

Lidé si snad konečně uvědomí, že je rozumné nakupovat jen tolik, kolik toho sní – a že potravinami velmi plýtvají…

Pojďme přemýšlet, co jíme a odkud naše jídlo pochází.

Zpráva o splnění tématu – JÍDLO

 

1. úkol –Kolik kilometrů nacestoval váš oběd?

 

Název jídla 1:  čína s rýží
1 2 3 4 5 6
Surovina Výrobce, Producent (stát) Počet km Existuje alternativa z ČR? Alternativní výrobce přímo z našeho regionu Počet km k nejbližšímu výrobci
rýže Kambodža 12 264 km ne    
vajíčka Praha 90 km ne    
kysané zelí Teplice 22,2 km ne    
sojová omáčka Byšice 82 km ne    
koření Velké Hoštice 465 km  Ano  Kladno 85 km
hořčice Pardubice 196 km ne    
maso Ústí nad Labem 0 km ne    
Součet   13 119,20     12 739,20
           
           
Název jídla 2:  Brambory s obalovanou treskou + zelný salát s kukuřicí
1 2 3 4 5 6
Surovina Výrobce, Producent (stát) Počet km Existuje alternativa z ČR? Alternativní dodavatel přímo z našeho regionu Počet km k nejbližšímu výrobci
brambory  Kunžák 251 km ano  Ohníč  24,2 km
treska Čína 7 160 km      
koření (kmín, pepř) Velké Hoštice 465 km ne    
mouka  Litoměřice 36,5 km ne     
citronka  Španělsko 1 767 km ne    
kukuřice ve sladkokyselém nálevu Maďarsko 633 km ne    
zelí čerstvé Otice 116 km ano  Bohušovice nad Ohří 36,7km 
rohlík Ústí nad Labem 0 km ne    
olej řepkový Ústí nad Labem 0 km ne    
máslo České Budějovice 237 km  ano  Bohušovice nad Ohří 36,7 km
vejce Praha 90 km ne    
Součet   10 755,5 km     10 249,1 km
           
podle potřeby si přidejte další řádky tabulky či novou tabulku pro další jídlo.    
Rozdíl - kolik km bychom ušetřili při nákupu z blízka?  
           
Potraviny, u kterých se nám podařilo zjistit odkud pochází
1 2 3 4 5 6
těstoviny Itálie 1338 km      
hrách ČR        
čočka Kanada 8264 km      
cizrna Argentina 11845 km      
fazole Etiopie 5133 km      
petržel Egypt 2685km       
ocet Pardubice 196 km      
majoránka Velké Hoštice 465 km      
platýz Čína 7 160 km      
Jablka Želkovice 39,6 km      
jogurt Karlovy Vary 119 km      

 

A odpovězte na otázky:

1. O kolik kilometrů méně by vaše jídlo nacestovalo, kdybyste nakupovali v regionu?

O 886,6 kilometrů

 

2. Je přímo ve vašem okolí nějaký velký dodavatel, od kterého by mohla vaše jídelna začít nakupovat?

 

  1. Ústeckém kraji je spousty dodavatelů, škola ale neovlivní, odkud potraviny do školy budou dovezeny. Mají smlouvu s dodavatelem, který pro ně nakupuje (odkud ale nakoupí, škola neovlivní). Podle původu potravin ve skladu, ale dodavatel upřednostňuje regionální dodavatele.

3. Pracovali jste nějak dále s vaším seznamem regionálních dodavatelů potravin? Zveřejnili jste někde výsledky? Poskytli jste seznam například někomu

k využití? Zkusili jste výsledky probrat třeba s vedoucí školní jídelny nebo s ředitelstvím školy a navrhnout nějaká opatření? (nebylo to samozřejmě povinné, ale zajímá nás, zda jste výsledky nějak využili)

Musíme říci, že školní jídelna i vedení školy se k tomuto úkolu postavili velice dobře. Byli nám nápomocni ve všem, co jsme potřebovali zjistit. Vedoucí školní jídelny nám dala seznam dodavatelů, pustila paní učitelku do skladu, kde paní učitelka opsala z většiny výrobků výrobce. Vedení školy se vším souhlasilo. Dodavatele jsme porovnali s výrobky a našli jsme alternativu jen u pár z nich ( viz. tabulka).

Došli jsme k závěru, že do školy jsou dodávány převážně české potraviny (škola to ale neovlivňuje).

 

 

4. Jak jste úkol zvládli organizačně? Vyšly vám paní kuchařky vstříc nebo jste zvolili domácí variantu? Napište krátce, jak aktivita probíhala.

Jak už jsme psali, do skladu potravin pustila vedoucí jídelny jen paní učitelku, která nám vše vyfotila. Kuchařky nám shromažďovaly obaly od potravin. Potraviny jsme si pak spravedlivě rozdělili a každý z nás vyhledal cca. Potravin (vzdálenost v kilometrech a alternativu). Možná, že u některých výrobků alternativa existuje, ale nenašli jsme ji.

5. Jak se vám úkol plnil – byl náročný anebo lehký? Byl zajímavý nebo pro vás bylo zjišťování nezáživné? Chtěli byste ho nějak okomentovat? Přišli jste na nějaké zajímavé informace, překvapilo vás něco, nedařilo se vám něco?

Překvapilo nás, že jídelna nám ve všem vyšla vstříc – máme úžasné paní kuchařky v čele s vedoucí kuchyně. Za to bychom jim chtěli moc poděkovat. Paní ředitelka nám také fandí.

Úkol byl velice zajímavý. Některé informace byly velice překvapující (např. luštěniny z Egypta, Argentiny, Etiopie )

 

 

2. úkol – Jak se stravuji já

 

1. Nevyhazování zbytků – napište nám, jak se vám povedlo neplýtvat potravinami. Jaký byl rozdíl mezi týdnem, kdy jste se snažili nevyhazovat zbytky a běžným týdnem? Jaká metoda vám fungovala a jaká ne? Na tyto otázky odpovídá každý člen týmu zvlášť alespoň krátkým komentářem.

 

 

 

Společně navrhněte metody, které by pomohly vyhazování zbytků ve školní jídelně, doma či v restauraci. Zjistili jste, co se zbytky jídla děje?

 

Přemýšleli jsme, že by pomohlo, kdyby si děti říkaly, kolik jídla na talíř chtějí. Ale v jídelně jsme se zeptali, co se děje s jídlem, které se nevydá a byli jsme v šoku. Jídlo, které se nevydá, jde do zbytků a firma ho odveze a zlikviduje. Tak je vlastně jedno, zda dítě dojí jídlo, které si nechá nandat, ale neodpovídá normě, a nebo zda si nechá jídlo na talíř dát podle normy a vyhodí ho společně se zbytky.

 

2. Zkusili jste týden nejíst sladké nebo maso. Který z těchto úkolů jste si vybrali a proč? Jak se vám dařilo jej splnit? Bylo to těžké nebo lehké? Co bylo příjemné a co nepříjemné? Budete v tom pokračovat i dále? Vložte alespoň krátký komentář od každého člena týmu.

 

4.1.2017

Dneska jsme začali s 2. úkolem.

1.Je týden nejíst maso nebo sladký. Všichni jsme si vybrali sladký. 2.Je týden nevyhazovat zbytky.

 

Mamka udělala sladké knedlíky a nic víc. Musela jsem si udělat chleba ve vajíčku. Moc jsem se nenajedla, ale alespoň něco.:)

5.1.2017

Dnes jsme měli brambory se salámem. Nic sladkého až na večer. Mamka upekla štrůdl, a já ho tak miluju. Ale vydržela jsem to.

6.1.2017

Byla polévka, která byla strašně dobrá. Dneska jsem to porušila s tím sladkým. Dala jsem si........ŠTRŮDL.A můžu říct byl dobrý.

7.1.2017

Dneska jsme měli kuře na paprice. Večer lívance a nesnědla jsem ani jeden.

8.1.2017

Polévka Zelnačka hmmmm moje 2.nejoblíbenější polévka

 

9.1.2017

Měli jsme totéž co v sobotu. A to nejhorší na konec ….......Kakaová bábovka. Já měla jogurt s ovocem.

10.1.2017

Miluju těstoviny s vepřovou konzervou. Večer jsem si dala svíčkovou s knedlíkem.

Závěr: Jak vidíte, neměla jsem to moc lehké, protože mi mamka dělala každý den naschvály. A k těm zbytkům - nic jsem nevyhazovala, a když mi něco zbylo, tak jsem to dala psovi.

Týna

Moje vyhodnocení týdnu bez sladkého a bez zbytků

Celý týden byl celkem dobrý. Bez zbytků to bylo ve školní jídelně těžké, ale doma lehké. Bez sladkého to bylo lehčí. Sladké jsem porušila jen jednou, a to když jsem přijela s rodiči z lyží a byla jsem zmrzlá, tak jsem si udělala čaj, ale ten byl tak bez chuti, že jsem si ho trochu osladila. Jinak jsem tento úkol neporušila.                                                         

         Aneta Rousová

VÝZVA

Ve středu jsem si řekla, že to nemůže být tak těžké. Opak se stal ale pravdou.

Nejtěžší to pro mě bylo v sobotu 8. ledna, kdy jsem měla narozeniny. Rodiče mi, ale objednali slaný dort, byla to super oslava.

Tato výzva se mi líbila a jsem ráda, že jsem to zvládla.

Saša

 TÝDEN BEZ SLADKÉHO

Bylo to hodně těžké. Dvakrát jsem to porušil. Není to vůbec lehké, jak se zdá.

Málek Matouš

 

 

 

 

 

 

 

 

3. Motivovalo vás to, co jste zjistili a zkusili, k nějakým osobním změnám?

 

Jelikož nikdo z nás nejí příliš sladkého (včetně přeslazených limonád, které nepijeme), tak  radikální změnu neplánujeme.

 

 

3. úkol – Svačinový den

 

Nahrajte do Odevzdávárny nějaké doklady o tom, že akce proběhla – například fotografie z akce, pozvánku k akci, nástěnku anebo to, jak jste o akci informovali, výstupy z akce (pokud jste dělali třeba jídelníček regionálních svačinek apod.) apod.

 

A odpovězte na otázky:

Jak jste seznámili své spolužáky s tématem jídla a výsledky z minulých úkolů? Jak jste je informovali o Svačinovém dni? Jak jste akci připravovali a vyhlásili? (můžete nám zaslat nějaký doklad – fotku, pozvánku, informování o regionálních dodavatelích, informování spolužáků o tom, že by měli nakupovat regionální potraviny a proč by to měli dělat apod. - vše, co jste pro realizaci aktivity používali)

 

Paní učitelka vymyslela hlášení do rozhlasu a na pedagogické radě seznámila s akcí ostatní učitele (informace, které učitelé dostali jsou součástí přílohy, i hlášení do rozhlasu).

Vyhlásili jsme tři dny beze zbytků a na 1.2.2017 svačinkový den. Každý z nás doma připravil svačinku z regionálních potravin na ukázku. Ve středu během první vyučovací hodiny jsme obešli všechny třídy a na svačiny jsme se podívali. Některé třídy to pojali globálně – udělali si společnou svačinu, zarecitovali básničku, seznámili nás s regionálními výrobci, vyrobili si talířky a na nich svačili, prostě úžasné. Fotografie v příloze.

 

Kolik osob se Svačinového dne účastnilo? Kdo to byl?

 

 Mohla se účastnit celá škola, ale do akce se velmi aktivně zapojil první stupeň cca 400žáků, z druhého stupně jen pár žáků. Nejaktivnější na druhém stupni byli pedagogové.

 

Jak Svačinový den probíhal (popište prosím podrobně)? Jaké svačinky si spolužáci nosili? Měli jste program akce doplněný třeba o nějaké další aktivity, soutěže, kuchařku či jiné „vychytávky“?

Jak probíhal svačinkový den je už napsáno výše. Fotografie z akce jsou součástí přílohy.

Od 30.1 do 2.1. měli žáci školy ještě držet bezzbytkové dny. Podle kuchařek se to na zbytcích hooodně ukázalo. Zapojili se všichni žáci, ale dodržet se podařilo jen asi polovině z nich. Důležité je, že na dojídání a vyhazování zbytků je učitelé upozornili, a že si někteří teprve tehdy uvědomili, jak moc plýtváme potravinami. 

 

Jak byste Svačinový den vyhodnotili? Povedl se? Překvapilo vás něco (nějaké reakce spolužáků, nějaké zjištění...)? Kdybyste šli do akce znovu – udělali byste něco jinak?

Myslíme si, že se akce vydařila na prvním stupni a že děti mají spousty nových vědomostí a zážitků.

 

 3. ÚKOL: VODA 

 

 úkol A, B – Kolik vody spotřebujete?

V úkolu jste si zapisovali 3 dny, kolik litrů vody spotřebujete vy, případně vaši spolužáci při hygieně.  Dále jste zjistili denní spotřebu vody ve vaší domácnosti a vypočítali spotřebu litrů na osobu za den.

Jako nepovinné úkoly jste mohli údaje vyhodnotit, zpracovat do grafů, přepočítat na koruny aj.

Do Odevzdávárnynahrajte vyplněný soubor (tabulka spotřeby vody), který jsme přikládali k zadání úkolu. Soubor má několik listů:

  • souhrnný list, kde jsou průměrné spotřeby vody za každého účastníka měření – nejen členů týmu (každý účastník zde bude mít jeden řádek)
  • osobní listy členů týmu, kde jsou vaše osobní spotřeby za 3 dny, vaše osobní průměrná spotřeba za 1 den, průměrná skutečná spotřeba domácnosti za 1 den, skutečná spotřeba domácnosti přepočítaná na 1 osobu a den.

A zde odpovězte na otázky:

1. Kolik osob se zjišťování spotřeby účastnilo?

22 spolužáků + 4 osoby z CO2 ligy

2. Nepovinný úkol:Pracovali jste nějak více se zjištěnými údaji – vyhodnocovali jste je, porovnávali, zpracovali je dále například do grafů, přepočítali jste údaje na koruny...?

(napište prosím co nejpodrobněji, pokud jste se zjištěnými údaji ještě nějak pracovali – a jak. Za toto zpracování udělujeme bonusové body)

(potřebujete-li, přidejte si více volného místa pro odpověď)

3. Jak jste úkol zvládli organizačně – oslovili účastníky i mimo tým? Jak se vám to dařilo? Koho všechno jste oslovili? Chtěli se hned zapojit nebo jste je museli přemlouvat?... Jak se vám zjišťování spotřeby dařilo? Napište, jak aktivita probíhala.

Oslovili jsme přes rozhlas všechny žáky školy. Nakopírovali jsme tabulku pouze se spotřebou vody jejich rodiny. Tabulku s hlášením do rozhlasu přikládáme v příloze. Bohužel se nám z nakopírovaných tabulek vrátilo pouze 22. Když bychom to měli shrnout, tak se žáci naší školy vesměs nezapojili. Pro některé menší spolužáky to bylo moc těžké. 

(klidně se zde rozepište do podrobností, protože jen tak můžeme zjistit,
jak velkou práci jste si dali se splněním úkolu a kolik vám za něj máme 
přidělit bonusových bodů za kvalitní a rozsáhlou práci 
J)

4. Jak se vám úkol plnil – byl náročný anebo lehký? Byl zajímavý nebo pro vás bylo měření nezáživné? Chtěli byste ho nějak okomentovat? Přišli jste na nějaké zajímavé informace, překvapilo vás něco, nedařilo se vám něco?  
(tato odpověď nás zajímá jako organizátora, nezískáváte za ni žádné body J )

Některé z nás to bavilo moc, byli jsme zvědaví, kolik vody spotřebuje naše domácnost. Úkol to byl ale velice náročný.

 

C. Pokus o snížení spotřeby vody na polovinu

Do Odevzdávárnynahrajte:

-       „zeď“ – výpovědi jednotlivých účastníků akce (čitelnou fotku plakátu, případně detailní záběry na texty, google dokument či nějaký textový soupis výpovědí účastníků – abychom si mohli přečíst, co účastníci píší a spočítat, kolik výpovědí tam je). Pokud výpovědi nemáte v nějakém souboru, tak je klidně přepište sem.

A odpovězte na otázky:

  1. Kolik bylo účastníků (kolik výpovědí na zdi)?

Tohoto pokusu se zúčastnila jen CO2 liga ---tedy 4 (jeden z nich se neúčastnil ani spotřeby, neboť mají nedostupný vodoměr a druhý měřil spotřebu, ale spotřebu vody špatně vypočítal.)

  1. Jak akce probíhala? Jak jste akci vyhlásili, koho jste oslovili? Jakou formu měla vaše akce? Chtěli se vaši spolužáci zapojit? Nebo se zapojil jen váš tým?

Tohoto pokusu se zúčastnila jen CO2 liga ---tedy 4

3. Zveřejnili jste někde výsledky? Překvapilo vás něco? Překvapily vás nějaké reakce? Překvapilo vás nějaké zjištění? Jak jste s cítili? 

Popište prosím co nejpodrobněji.

Výsledky jsme žádné nezveřejnili, neboť jsme měli málo údajů od spolužáků. Tento úkol se nám fakt nepodařilo zvládnout.

Překvapení:

Kristýna: Překvapilo mě, kolik litrů spotřebuje naše rodina. Moje spotřeba vody je tak malá, že jsem neměla kde vodu ušetřit.

Aneta: překvapilo mě, jak moc vody naše rodina spotřebuje. Zamyslela jsem se a už se nesprchuji třikrát denně, ale pouze dvakrát a i u toho se snažím vypínat vodu.

Daniel: Překvapilo mě, jak moc vody naše rodina spotřebuje. Snažil jsem se alespoň o polovinu snížit svou spotřebu, ale moc se mi nedařilo.

Alexandra: Překvapilo mě, kolik spotřeby vody má naše rodina. Snažila jsem se snížit spotřebu vody, ale jelikož hodně sportuji, musím se častěji sprchovat.

(potřebujete-li, přidejte si více volného místa pro odpověď)

 

2. úkol – Mizí voda z krajiny?

Jakým způsobem jste zjišťovali změny stavu vody v krajině? Co který člen týmu

zajišťoval?

Jeden z týmu vyhledal mapu Krásného Března z roku 1952 a 2016. Další zjistil názvy toků v Krásném Březně a změřil délku toků. Společně jsem šli podél bezejmenného toku, který vtéká do kanalizace blízko naší školy. Další zjišťoval, kam potoky mizí. Všichni zjišťovali informace od starých lidí.

Kvůli výstavbě panelového sídliště byly sady v roce 1982 pokáceny.

Voda ze sídliště odtéká kvůli výstavbě domů a infrastruktury do kanalizace.

Prameny dvou toků v Krásném Březně: pekelský potok měří 3,7 km a potok, bez názvu měří 3km.

Pamětníci nám potvrdili, že si pamatují, že v obou tocích bylo mnohem více vody. Ptali jsem se i zahrádkářů, kteří sídlí kousek od potoka a tvrdí, že už teď zaznamenávají veliké sucho.

Jak se vám tento úkol plnil? Bylo pro vás zjišťování zajímavé? Překvapili vás výsledky? Je možné stav nějak zlepšit? Jaká opatření byste navrhli?

Úkol byl náročný, podařilo se nám zjistit jen výše uvedené. Na internetu jsme navštívili snad všechny dostupné stránky, ale více informací jsme opravdu nenašli. Celkem nás překvapilo, že zde byly sady. Ta představa je opravdu zvláštní – místo naší školy jablečný sad.  

Opatření: Lidé si myslí, že je v sídlišti potřeba další parkoviště. Lidé si ale neuvědomují, že asfalt nevsakuje vodu a tudíž, že sídliště pomalu a jistě vysychá. Spíše bychom navrhovali, aby se lidé starých aut zbavili a využívali spíše MHD a své nohy. Chtěli bychom, aby mezi domy bylo více zeleně a máme tady kousek od školy rokli, kde bychom chtěli udělat místo odpočinku ( veřejné ohniště, lavičky, odpadkové koše, prolézačky ne ale umělohmotné, ale dřevěné, naučnou stezku, schovávačky pro děti …no prostě kouzelný park uprostřed sídliště - > víme ale, že to nevyjde)

Jinak musíme říci, že na našem sídlišti je zeleně dost, ale také bohužel čím dál tím více lidí, kteří vlastní automobil a chce parkovat u baráku.

 

3. úkol - Nástěnka

Do Odevzdávárnynahrajte:

-      fotku nástěnky – celkový pohled

-      detaily: pokud máte na nástěnce nějaké texty, které z celkové fotky nejsou přečíst, tak udělejte prosím i detailnější záběry anebo nám tyto texty pošlete v dokumentu, abychom se mohli podívat, co píšete. Je to důležité pro přidělení bonusových bodů.

zde odpovězte na otázky:

1. Kde máte nástěnku umístěnou?

Nástěnka je umístěna na chodbě v pavilonu C v 1. patře, u ostatních nástěnek CO2 ligy.

2. Kolik ji (odhadem) vidělo lidí? Máte na nástěnku nějaké odezvy od spolužáků, od učitelů, od návštěvníků školy? (ocenili vás, líbila se jim nebo je moc nezaujala a nezastavovali se u ní?)

Kolem nástěnky projdou všechny děti druhého stupně. Děti z prvního stupně se na nástěnku chodí dívat s jejich učitelkou nebo cestou do školní knihovny.

3. Jak probíhala příprava a tvorba nástěnky, kdo z týmu se do procesu zapojil a jak? Zapojili se i spolužáci mimo tým? Pomáhala vám paní učitelka /pan učitel nebo jste pracovali spíše samostatně? Jak jste vybrali informace, které sdělujete na nástěnce – bylo to složité? Kde jste informace získali (napište, co jste studovali apod.)? Jak dlouho vám příprava nástěnky trvala?

Informace na nástěnku jsme převážně zpracovali z vámi dané teorie. Na tvorbě nástěnky jsme se podíleli všichni z CO2 ligy. Myslíme si, že nástěnka je vydařená. K světovému dni vody jsme dostávali letáček, který se nám na nástěnku opravdu hodil – VODA NAD ZLATO.

(Popište prosím co nejpodrobněji, abychom mohli zhodnotit 
vaši činnost a přidělit bonusové body.
 

Potřebujete-li, přidejte si více volného místa pro odpověď)

4. Dělali jste ještě nějaký další, nepovinný úkol? (např. web, fb, letáček, akce... cokoliv, co jste ještě udělali, pokud jste udělali). Pokud ano, tak pro tento úkol platí stejné požadavky jako pro nástěnku (fotodokumentace, detailní záběry, popis procesu – podobně, jak je zmíněno výše).

Informace vkládáme na web školy.

 

Nepovinné úkoly

1. Dělali jste nepovinnou akci – vodní výzvu? Jak jste akci vyhlásili, koho jste oslovili? Jak akce probíhala? Chtěli se vaši spolužáci zapojit? Kolik lidí se zapojilo? Zveřejnili jste někde výsledky? Popište co nejpodrobněji všechno, co jste udělali a jak aktivita probíhala, abychom vám mohli přidělit bonusové body.

Moc bychom bonusové body chtěli, ale vrhli jsme se na nepovinný úkol z energie k Hodině Země. Uspořádali jsme Lampionový průvod – přišlo neuvěřitelných 180 – 200 lidí, tak nám nezbyl čas, také se musíme trochu učit JJJ

Děti z prvního stupně využívají naší Anežčinu školní ekostezku, kde máme koloběh vody viz. fotka

2. Jaké je nejmenší množství vody potřebné pro vaše umytí?

Vyhecovali jsme se navzájem, jeden den přišla Aneta, že se vykoupala jen v deseti litech vody (na Anetu je moc dobré – podle výsledků měření nejméně šetří vodou při sprchování). Druhý den přišel Matouš, že se vysprchoval jen v 8,5l vody. A neuvěřitelné nám připadalo, když Kristýna řekla, že se umyla jen v 1 litru. Tu už nikdo nepřekonal.

Paní učitelka to zvládla ve 2 litrech.

3. Další nepovinné úkoly:

Velice nás zaujal úkol s plýtváním.

1. Veřejná koupaliště – lidé zbytečně točí vodu dlouho, v domnění, že je to zadarmo (zaplatili si přeci vstupenku)

2. myčky aut

3. při vymývání ropy z ropných písků – klimatický zločin, ropu z ropných písků nepotřebujeme, neboť pokud se bude třídit odpad, tak už nová ropa není potřeba. Dále pokud budeme používat méně obalů, tak také nebude potřeba tolika ropy.

4. sjezdovka uprostřed Dubaje – naprosto zbytečná věc, lyžovat se má na ledovcích

5. hraní golfu v poušti

6. splachování pitnou vodou – vytvořili bychom systém, kdy by se splachovalo užitkovou vodu, bylo by to nákladné vše vyměnit, ale myslíme, že by se investice vrátila

7. zavlažování golfových hřišť      

8. pěstování palmy olejné v místech, kde se musí hodně zavlažovat, na úkor tamních obyvatel

 

      

         

4. ÚKOL: ENERGIE

 

 

1. úkol – Výpočet uhlíkové stopy

 

Jak se vám úkol plnil? Bylo náročné získat potřebné údaje? Kdo se na plnění úkolu podílel?

 

Úkol se nám plnil velice dobře. Velice nás zaujal, byli jsme překvapeni, kolik energie se spotřebuje v našich domácnostech.

 

Jaké jsou hodnoty uhlíkové stopy pro jednotlivé členy týmu?

 

 

Paní učitelka – 7,57, Saša – 8,22, Aneta – 7,56, Matouš . 10,02, Dan – 6,17, Matyáš – 8,13, Týna – 7,76

 

Co je podle vás příčinou rozdílů mezi vašimi hodnotami uhlíkové stopy? Jsou rozdíly výrazné? Pokud ano, čím je to způsobeno? Lišíte se výrazně v jednotlivých oblastech, které působí na uhlíkovou stopu - bydlení, doprava, potraviny, spotřeba? Převažuje u někoho z vás jiná oblast než u ostatních?

 

Rozebrali jsme jednotlivé oblasti:

 

  1. Oblast – bydlení: vítěz Matyáš a nejvíce spotřebuje oxidu uhličitého na bydlení Matouš.
  2. Doprava – vítězkou je Týna a nejvíce projezdí Matouš, neboť dojíždí do školy každý den.
  3. Jídlo – Vítězem se stal Dan a prohrála Týna
  4. Spotřeba – Vyhrála paní učitelka a prohrál Matyáš.

 

Rozdíly ale nejsou mezi námi veliké.

 

Veliký rozdíl od všech je u bydlení u Matouše, ale nijak to Matouš nedokázal vysvětlit. Vysoké číslo u dopravy u paní učitelky, paní učitelka vysvětlila tím, že mají dvě auta a často jezdí k babičce do Krkonš. Týna je zase absolutní vítězkou v dopravě, všude prý chodí pěšky.

 

Jaké máte návrhy na snížení vaší uhlíkové stopy, které můžete již teď realizovat? A jak by šla snížit uhlíková stopa pro vaši rodinu? Zkusili jste s těmito návrhy seznámit rodiče?

 

Nebýt tak dlouho na sociálních sítích, vypínat televizi když nejsme doma (např. když jdeme vynést koš), využívat více městskou hromadnou dopravu, zhasínat světla, když jdeme pryč nebo když to není třeba, dojídat zbytky jídla, třídit odpad, využívat obnovitelné zdroje energie, na vánoce omezit světelnou výzdobu měst, omezit ohňostroje, které škodí životnímu prostředí. Rodiče jsme s tím seznámili a něco jsme jím o tom řekli a s něčím i souhlasili.

 

 

 

2. úkol – Kolik vyrobíte energie

 

Jak se vám podařilo pochopit zadání úkolu s trochou fyziky a výpočtem? Bylo to pro vás jednoduché nebo jste potřebovali pomoc? Dařilo se vám vypočítat počet schodů, který je třeba ujít k uvolnění potřebného množství energie?

 

Počítali jsme to spolu s paní učitelkou, ale většinu jsme vypočítali sami ( vsuvka od paní učitelky JJJ ) . Hodně nás zaujali vzorečky, protože jsme je ještě nebrali, ale paní učitelka nám to vysvětlila. Takže jsme to dokázali. A na konec to bylo lehké. Počet schody jsme vypočítali lehounce. Přikládáme tabulku s výpočty.

 

Jak jste úkol plnili prakticky? Plnili jste ho společně nebo každý sám? Jaké schody jste si našli? Kolik schodů jste museli ujít na jednotlivé úkony (1 min provozu počítače, 1 min provozu notebooku, 1 min svícení obyčejné žárovky (100W), 1 min svícení LED žárovky (10W a uvaření 1dcl vody v rychlovarné konvici)?

 

Úkol jsme plnili společně. Vybrali jsme si schody v naší škole … 66 schodů. V tabulce zasíláme, kdo kolik musel splnit schodů. Splnili jsme všechny elektrospotřebiče, i ohřev vody. Natočili jsme pro Vás video. Video paní učitelka prezentovala na pedagogické radě a poprosila kolegyně z prvního stupně, ať během tělesné výchovy s dětmi zkusí ujít schody jako mi. Vypracovali jsme tabulku podle kilogramů, aby děti už nemusely nic počítat. Jen se podívají do tabulky a uvidí, kolik schodů je čeká a kolikrát schod musí zdolat.

 

A nyní vaše pocity. Zvládli jste „ujít“ všechny úkony? Jaké jsou vaše pocity z vykonání práce potřebné k jedné jediné minutě fungování běžných elektrospotřebičů? Jaké myšlenky vás u toho či v souvislosti s tím napadly?

 

Je to strašné, každý kdo si to zkusí, si musí rozmyslet, zda bude svítit zbytečně nebo ne atd. Opravdu by chtělo, aby si to zkusil každý. Jsme moc rádi, že nás paní učitelka do CO2 ligy přihlásila.

 

 

 

3. úkol – Podělte se o informace

 

Jakou formu informování ostatních jste zvolili? Pokud jste aktualizovali nástěnku, nahrajte její fotografii do odevzdávárny. Jakou cílovou skupinu jste oslovili a jaký zhruba počet lidí. Jak se vám tento úkol plnil?

 

Tak vytvořili jsme dvě nástěnky, paní učitelka vše probírá i s dětmi během přírodopisu a první stupeň to má dobrovolné, ale určitě se najdou učitelé, kteří to s dětmi udělají.

žáci sedmého ročníku 28.4. budou absolvovat projekt ke dni Země a na jednom stanovišti v rámci hodiny - Energetičtí otroci - budou zdolávat schody za 5 minut na PC.

 

 

 

Nepovinné úkoly

 

 

Hodina Země

 

 

Motivační akce před Hodinou Země

 

Popište prosím, jakou aktivitu jste k Hodině Země připravili. Odpovězte na následující otázky:

 

  • pro koho byla (třída, škola, široká veřejnost...),
  • kdy, jak a kde probíhala (zda to byla třeba nějaká beseda, nástěnka, klimatický den, soutěžní odpoledne, letáčky...apod.),
  • kolik lidí se jí zúčastnilo,
  • jak jste aktivitu připravovali,
  • jak jste o ní informovali účastníky, jak jste informaci o akci šířili?
  • cokoliv dalšího, co vás napadne...

 

Pošlete nám fotky z akce! (můžete si ji natočit i na video a sdílet ho třeba na facebooku Hodiny Země)

 

Pro rodiče s dětmi naší školy a jejich známé.

Na hodinu Země, Lampionový průvod a šli jsme na Mariánskou skálu, kde jsme viděli, jak zhaslo osvětlení Větruše.

Zúčastnilo se kolem 200 lidí.

Anežčata se naučila text a všem lidem řekli o významu Hodiny Země, na Mariánské skále jsme vypustili lampion štěstí se vzkazem Zemi - Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit mi.

Informovali jsme přes Žk a notýsky a vyvěsili plakátky.

Natočili jsme video, které už jsme odeslali.

 

Zapojení se do Hodiny Země (zhasnutí)

 

Zapojili jste se?

 

Jaké jste měli pocity – vydrželi jste nesvítit celou hodinu? Zvládli jste i nespotřebovávat elektřinu – tedy být bez počítače, bez mobilu, bez televize... třeba jen tak s rodiči či kamarády při svíčkách?

 

Spousty našich děti ze školy se připojilo individuálně. Viz. web připojení do Hodiny Země. Jedna žákyně dokonce přihlásila farnost, kde trávila víkend.

 

Podařilo se vám přimět k zapojení i nějaký jiný subjekt ve vaší obci, třeba radnici, firmu, žáky jiné školy apod.? (za zapojení dalších subjektů získáváte bonusové body)

 

Na Lampionový průvod přišli i bývalí žáci, což potěšilo hlavně paní učitelku.

 

 

 

Další nepovinné úkoly

 

Dělali jste náš nepovinný úkol? Napište nám o tom!

 

 Udělali jsme anketu, do které se zapojilo 45 lidí. Jednoduše jsme vyhodnotili a dali na nástěnku.(pošleme přes odevzdárnu) Mezi respondenty jsou téměř všichni učitelé školy, neboť nemohli odejít z pedagogické rady dříve, než neodevzdali anketu J. Máme hodnou paní ředitelku, která nám dovolila anketu na radě rozdat.

 

 

Zpráva o splnění úkolů – DOPRAVA

 

 

1. úkol – Kolik CO2 z dopravy vyprodukuje vaše rodina?

 

Jméno

Poč. stav tachometru

Koncový stav tachometru

Počet ujetých km

Palivo

průměrná spotřeba auta (litrů na 100 km) - vyčtete z technického průkazu

Počet litrů spotřebovaného paliva (přepočteno z kilometrů a spotřeby)

Počet kilogramů CO2 (přepočet je uveden pod tabulkou)

Objem CO2 (litrů) zaokrouhleno. Přepočet je uveden pod tabulkou a vysvětlen v zadání úkolu

rodina Novákova

120000

120362

362

nafta

6,2 l/ 100km

22,44

58,344

29700

rodina Černých

90000

90200

200

benzín

7,1

14,2

32,518

16550

Střížkovi

0

343

343

benzín

7,1

24,353

55,77

28386,1

Rousovi

0

174

174

benzín

7,1

12,354

28,3

14399,9

Štočkovi

0

476

476

benzín

7,1

33,796

77,39

39392,955

Javůrkovi

0

130

130

benzín

7,1

9,23

21,137

10758,58

Malovcovi

0

63

63

benzín

7,1

4,473

10,243

5213,77

Málkovi

0

107

107

nafta

6,2

6,634

17,25

8779,4356

Pajdiakovi

0

0

0

         

Rousovi služební

0

1728

1728

nafta

6,2

107,136

178,5536

141783,78

 

Kolik kilogramů CO2 vyprodukovala vaše rodina? Odpověď odevzdejte v přehledné tabulce jednotlivých členů týmu anebo i dalších spolužáků. Soubor s touto tabulkou si stáhněte v online systému úkolu č. 2

 

Příklad vyplněné tabulky:

 

Odpovězte na otázky:

 

Jak velký objem CO2 jste vyprodukovali v rámci celého týmu (součet všech členů)? K čemu byste jej přirovnali? (např. k objemu paneláku apod.)

 

         

 

Součet je 106 929,97 litrů

Přirovnání: Mořský svět Praha má nádrž o velikosti 100 000 litrů pro žraloky. Je to tedy šílené číslo.

 

Povídali jste si o množství vyprodukovaného CO2 s rodiči? Měli jste nějaké zajímavé zjištění, názor, komentář, který byste nám chtěli sdělit? Co si o vyprodukovaném množství CO2 myslíte?

 

Rodiče na nás působí v ekologickém duchu, ale i je, číslo velice překvapilo.

 

Kolik procent jízd (tedy i procent vyprodukovaného CO2) bylo zbytečných? (zde údaje pouze odhadněte, není potřeba dělat žádný výpočet J Záleží jenom na vašich úvahách, resp. na úvaze vašich rodičů, kolikrát by mohli jet na kole či pěšky místo použití auta). Tuto otázku nemusíte vztahovat pouze na sledované období, ale můžete ji odpovědět obecně za celý rok.

 

Podle nás žádná jízda nebyla zbytečná. Pokud by rodiče ale jezdili do práce MHD, tak by se samozřejmě množství CO2 zmenšilo.

 

 

 

2. úkol – Vaše cesta do školy

 

Jak se (převážně) dopravujete do školy vy a kolik u toho vyprodukujete emisí CO2?

 

Jak jste k výsledku došli? Narazili jste na nějaký problém, nebo šlo všechno hladce? 

 

My všichni z CO2 ligy chodíme do školy pěšky. Tak jsem počítali variantu, kdybychom jezdili autem. Paní učitelka od 1.5. jezdí na kole.:) – přemluvili jsme jí, aby se přihlásila do projektu – dopracenakole .

 

Jméno

Počet kroků

Počet km

Spotřeba benzínu v ml

Spotřeba CO2 v kg

Týden/ spotřeba CO2 v kg

Alexandra

313

0,1878

11,3

0,026

0,182

Daniel

912

0,5472

32,8

0,076

0,532

Kristýna

175

0,105

6,3

0,014

0,098

Aneta

555

0,333

19,98

0,046

0,322

Matouš

798

0,479

28,7

0,07

0,49

Matyáš

1800

1,080

64,79

0,15

1,05

 

 

 

Jakou bezesmisní dopravu do školy jste si vybrali? Kolik CO2 jste každý za týden ušetřili? Kolik jste ušetřili dohromady za tým? Měl nový způsob dopravy ještě nějaké jiné výhody, či nevýhody? Přišli jste ještě na něco jiného?

 

Nikdo z nás žádné emise neprodukuje.

 

Sdělili jste výsledky anebo cokoliv k tématu Doprava nějakou formou svým spolužákům a ostatním osobám ve škole? Jak? (na nástěnce apod.). Toto nepatří mezi povinné úkoly, ale můžete za to získat pár bonusových bodů.

 

Nástěnka na které jsem zpracovali dojíždění žáků do naší školy a druhy dopravy a jejich emise. Viz. fotky nástěnky.

 

MÍSTO

Počet km do a ze školy

Počet žáků

Celkem km

Počet kilometrů

krát 0,06 (průměrná

 spotřeba benzínu)=

litry benzínu

Množství CO2 v kg

Množství CO2 v kg

ve spotřebovaném

množství benzínu

Týdenní (5dní) množství

vyprodukovaného

CO2 v kg

Chuderov Radešín

10,8

1

10,8

0,648

2,29

1,48392

7,4196

Koštov

16,8

1

16,8

1,008

2,29

2,30832

11,5416

Chlumec

28,4

1

28,4

1,704

2,29

3,90216

19,5108

Levín

46

1

46

2,76

2,29

6,3204

31,602

Malé Březno

23,6

1

23,6

1,416

2,29

3,24264

16,2132

Petrovice

34,2

2

68,4

4,104

2,29

9,39816

46,9908

Povrly, Neštědice

17,6

1

17,6

1,056

2,29

2,41824

12,0912

Prackovice

31,8

2

63,6

3,816

2,29

8,73864

43,6932

Řehlovice, Dubice

36

1

36

2,16

2,29

4,9464

24,732

Trmice

14,2

1

14,2

0,852

2,29

1,95108

9,7554

ÚL, Severní Terasa

7

21

147

8,82

2,29

20,1978

100,989

ÚL, Bukov

7

5

35

2,1

2,29

4,809

24,045

ÚL, Dobětice

6

4

24

1,44

2,29

3,2976

16,488

ÚL Neštěmice

6,6

15

99

5,94

2,29

13,6026

68,013

ÚL, Centrum

7

8

56

3,36

2,29

7,6944

38,472

ÚL, Mojžíř

10

8

80

4,8

2,29

10,992

54,96

ÚL, Klíše

9,2

9

82,8

4,968

2,29

11,37672

56,8836

ÚL, Střekov

7,4

4

29,6

1,776

2,29

4,06704

20,3352

ÚL, Vaňov

11

1

11

0,66

2,29

1,5114

7,557

Hostovice

12,4

1

12,4

0,744

2,29

1,70376

8,5188

Sebuzín

23,2

1

23,2

1,392

2,29

3,18768

15,9384

ÚL, Všebořice

15,6

1

15,6

0,936

2,29

2,14344

10,7172

ÚL, Předlice

14

4

56

3,36

2,29

7,6944

38,472

ÚL, Krásné Březno

0

573

0

0

2,29

0

0

   

667

997 km

59,82 litrů benzínu

 

136,9878 kg

684,939 kg

 

 

 

 

 

Úkol 3 – Reklama a informování ostatních

 

Pošlete nám prosím svoji reklamu na podporu ekologičtějších způsobů dopravy. Popište, jak vznikala. Kdo se podílel na tvorbě reklamy? Jak vás tvoření bavilo a co jste při něm zjistili o své kreativitě?

 

Přetextovali jsme písničku Elektrický valčík. Sbor nám ji nazpíval, děti při bezemisním dni si přivezli dopravní prostředky a natočili jsme video, které paní učitelka poslala přes úschovnu.

 

Jakým způsobem jste informovali ostatní o problému dopravy, o vašich výstupech z 1. a 2. úkolu a o vaší reklamě? Kolik lidí jste oslovili?

 

 Školní rozhlas, Webové stránky školy, při Bezemisním dnu i rodiče dětí, kteří se přišli podívat.

 

 

 

Nepovinné úkoly

 

Pokud jste se zhostili i nepovinných úkolů či přidali nějaké vlastní aktivity, napište nám o tom.

 

Paní učitelka s jedním kolegou se přihlásili do projektu Dopracenakole.

 

Na 17.5. jsme vyhlásili Bezemisní den.

Tradičně 1. červen (na den dětí) je učitelům doporučeno nejezdit do práce autem  (den dětí se koná na školním dvoře, kde obvykle učitele parkují auta)

 

 

 

text písničky BEZEMISNÍ DEN

 

BEZEMISNÍ DEN

 

VE STŘEDU V POLEDNE VŠICHNI SE SEJDEME PŘED NAŠÍ ŠKOLOU,

 

STŘÍŽKOVÁ ZAVELÍ, NA KOLA SEDNEME S CO 2 LIGOU.

 

NEBYLO TO NAPOSELDY, CO JSME SEDLI NA KOLA ,

 

NAŠE TĚLA POSÍLÍME, ZAČNEME DEN ZVESELA.

 

REF.

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

JEZDÍME NA KOLECH, SNIŽUJEME EMISE

 

JEZDÍME NA KOLECH, ZKRÁTKA BEZEMISNÍ DEN.

 

A KDO TU VŠECHNO BYL:

 

PANÍ ŘEDITELKA JINDRA ŠTEFLOVÁ

 

PANÍ UČITELKA JANA STŘÍŽKOVÁ

 

A SAMOZŘEJMĚ NAŠI ŽÁCI Z CO 2 LIGY

 

ANETA ROUSOVÁ,

 

KRISTÝNA PAJDIJAKOVÁ,

 

DANIEL ŠTOČEK,

 

MATYÁŠ JAVŮREK

 

A MATOUŠ MÁLEK

 

NÁŠ PĚVECKÝ SBOR S PANÍ UČITELKOU MONIKOU KLOUČKOVOU

 

A ŽÁCI A ŽÁKYNĚ ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V KRÁSNÉM BŘEZNĚ.

 

REF.

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

JEZDÍME NA KOLECH, SNIŽUJEME EMISE

 

JEZDÍME NA KOLECH, ZKRÁTKA BEZEMISNÍ DEN.

 

NA STRÁNKÁCH WEBOVÉ KRONIKY OZDOBNÝM PÍSMEM JE PSÁNO,

 

JEZDĚTE NA KOLECH, TUŽTE SE DĚTIČKY, KAŽDIČKÉ RÁNO.

 

BUDEME ŽÍT JAKO V RÁJI, VŠUDE KOLEM ČISTÝ VZDUCH,

 

JEDEN NÁDECH, DRUHÝ NÁDECH, DÝCHÁME SI ZDRAVÝ VZDUCH.

 

REF.

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

JEZDÍME NA KOLECH, SNIŽUJEME EMISE

 

JEZDÍME NA KOLECH, ZKRÁTKA BEZEMISNÍ DEN.

 

PROBLÉM ROKU 2040

 

MUSÍME SNIŽOVAT EMISE co2, PROTO SE BUDE MUSET DOPRAVA OBEJÍT BEZ TEKUTÝCH FOSILNÍCH PALIV – BENZINU A NAFTY

 

KROMĚ OCHRANY KLIMATU JSOU I DALŠÍ DŮVODY:

 

POLITICKÉ (NAFTA SE TĚŽÍ V POLITICKY NESTABILNÍCH ČI NEBEZPEČNÝCH ZEMÍCH - LIBYE, IRÁK, RUSKO A JINÉ)

 

ZÁSOBY ROPY NEJSOU BEZEDNÉ,

 

JIŽ DNES JSOU LOŽISKA MÉNĚ VYDATNÁ A TĚŽBA SE BUDE ZDRAŽOVAT.

 

REF.:

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

BYL TO TEN PRVNÍ DEN, CO K NÁM BYL ZAVEDEN BEZEMISNÍ DEN,

 

JEZDÍME NA KOLECH, SNIŽUJEME EMISE

 

JEZDÍME NA KOLECH, ZKRÁTKA BEZEMISNÍ DEN.

 

PODĚKOVÁNÍ


EKOLOGICKÉMU

 

INSTITUTU VERONICA

 

Od října 2016 do května 2017 jsme plnili různě náročné úkoly: Více či méně úspěšně jsme se snažili měnit každodenní zvyky našich spolužáků, rodičů, ale i učitelů. Počítali jsme: kolik kilometrů nacestuje náš oběd a naši spolužáci do školy, kolik spotřebujeme oxidu uhličitého, jak moc je náročné vyrobit energii vlastními silami, uspořádali jsme k Hodině Země Lampionový průvod, paní učitelka si vyzkoušela jezdit měsíc do práce i z práce na kole, uspořádali jsme bezemisní den, složili jsme písničku, vytvořili celkem patnáct nástěnek a mnoho dalšího.

 

Naše práce se nám zúročila tím, že 8. června budeme stát v prostorách Valdštejnského paláce Senátu ČR a udeme bojovat o 1. - 6. místo. Je to veliký úspěch, neboť přihlášených škol bylo 60 a jen 28 škol dokončilo všechny úkoly.

 

Moc děkujeme Anežčata ze ZŠ Ústí nad Labem

Tato webová stránka používá cookies
Tato webová stránka používá nezbytné technické cookies pro zajištění správné funkcionality webu.

Dále může web používat cookies pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely.

Pokud tomu tak je, naleznete v nastavení níže.
Nastavení cookies
Tyto webové stránky využívají cookies pro zajištění správné funkcionality webu, pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely. Zde můžete přijmout či odmítnout některé druhy cookies, které nejsou nezbytné pro základní funkcionalitu webu. Svůj souhlas můžete kdykoliv v budoucnu odebrat či znovu udělit.
Základní technické cookies
Tyto cookies jsou nutné pro základní funkcionalitu webu. Patří sem například přihlašování uživatelů, nebo uložení informací o souhlasu s ostatními cookies.